Lucinka, ZŠ, Aš, Kamenná 152 - osobní stránky žáka

Sazometná středa

• Středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo szometná, protože se vymetaly komíny.
• Podle lidového obyčeje: s enesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit pro všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

• Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
• Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházez i odtud.
• Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
• Podle tradice: když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Velký pátek

• V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
• Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
• Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
• Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
• Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

Bílá sobota

• Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
• Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.
• Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když knez oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
• Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

Boží Hod Velikonoční

• provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
• Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje.
• Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
• Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
• Pečou se velikonoční beránci.

Velikonoční pondělí

• Toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
• O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.

Bílá neděle

• Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho.
• Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.